V komentářích k páté části série čtenáři upozornili, že hra Arsoviće proti Nikolićovi není „mistrovská“ (jako uvedeno na stránkách Guinness), protože Arsović měl začáteční rating 2200, což dnes odpovídá okolo 1400, zatímco Nikolić byl jen o 15 bodů vyšší. V sedmé části autor zkoumá zbytek „konkurentů“ hry Gorkov–Golubenko pro titul nejdelší hry počtem tahů.
Čtenáři původně odmítli označení této hry za mistrovskou, protože hráči měli nízké ratingy, což zpochybnilo její hodnotu. Avšak autor se zaměřuje na to, zda existují jiné partie, které by mohly být kandidáty na nejdelší hru. Zatímco Gorkov–Golubenko dosáhla 269 tahů, jiné partie z historie mohou mít stejný nebo vyšší počet tahů. Autor zjišťuje, zda se v minulosti hrály hry, které by mohly překonat tento záznam.
Zatímco někteří považují Gorkov–Golubenko za nejdelší hru, jiní tvrdí, že existují stále nezpracované partie. Autor se tedy věnuje hledání dalších kandidátů, což může změnit aktu